BENECKO

    Benecko je malebná ves na západních svazích Žalého. Obec se nachází ze dvou třetin v 3. zóně Krkonošského národního parku, obytné části jsou v ochranném pásmu.

    Je střediskem rekreace a sportu a výhodným východiskem pro horské tůry na hřebeny Krkonoš. Návštěvník se může obdivovat dalekým výhledům ze svahů Žalého, toulat se po zajímavých oblastech Benecka, Horních a Dolních Štěpanic nebo Mrklova, případně navštívit 2 km od hranic obce vzdálené město Jilemnici nebo 3 km vzdálené Vrchlabí. V letním období nabízí vhodné podmínky pro cykloturistiku, vyjíždky na koních do volné přírody, sběr lesních plodů...
    V zimně se stává lyžařským střediskem pro začínající i pokročilé lyžaře. Je zde několik lyžařských vleků, půjčovny a lyžařské školy. Na Benecku je start upravovaných standardních běžeckých tratí (pro klasiku i bruslení).

HISTORIE 

    Historickým jádrem oblasti byl hrad Štěpanice. Již v roce 1254 zde vládl Jindřich Jan z Valdštejna. V současnosti se na místě hradu nachází zřícenina bašty a zbytky obranného systému.

    Samotné Benecko se poprvé uvádí roku 1628. Zakladatelem Benecka byl patrně Beneš, proto Benešsko - Benecko. Legenda vypráví o poustevníkovi řádu sv. Benedikta a o jelenovi, který mu byl druhem. Odtud prý vznikl znak obce - jelení hlava s křížem mezi parohy.

    O významnou změnu v životě obce se zasloužila turistika a zimní sporty, jejichž expanzi tu zaznamenali od konce 19. století. V roce 1892 vyrobil sekerník Vondrák na dolnoštěpanické pile pro hraběcí hajné první bukové lyže. Český Ski klub koupil v Benecku chatu a organizoval z ní první lyžařské výlety. Postupně vznikají další chaty, hotely a ubytovny; hrabě Harrach dává postavit na nejvyšším místě obce hotel Zlatou vyhlídku.

    Z Dolních Štěpanic pochází Jan Buchar (řídící učitel v místní škole), který se stal v roce 1903 prvním předsedou Svazu lyžařů v království českém. Tuto funkci zastával do roku 1907. 

    Benecko (Dolní Benecko, čp. 77) je rodištěm závodníka Bohumila Hanče (povoláním tkadlec a zedník), který tragicky zahynul na Zlatém návrší v březnu 1913 při VII. Mezinárodním  lyžeckém závodu na 50 km o věčně putovní cenu Českého zemského svazu (celý příběh - zde).